Dnešní vstávání mě inspirovalo k napsání dalšího článku. Vzpomněla jsem si totiž, jak strašné bývalo vylézt ráno z postele, zcivilizovat svůj vzhled a hladová, unavená a naprosto nepřipravená pospíchat do práce. A zároveň jsem pocítila hlubokou vděčnost, že už takto žít nemusím. Ukážu vám, jak se mi to podařilo, a uvidíte, že to brzy zvládnete i vy! 😉
Jaké dnes bylo vaše ráno?
Probudili jste se odpočatí a příjemně naladění do nového dne?
Užili jste si pohled do zrcadla a ranní péči o sebe?
Posnídali jste doma v klidu u jídelního stolu?
Věděli jste přesně, co si na sebe obléct?
Protáhli jste své tělo a zacvičili si alespoň chvíli?
Odešli jste ráno z domu beze spěchu, protože jste na dnešek skvěle připraveni?
Pokud se vám představa takového rána líbí, ale cítíte, že není v souladu s vaší současnou situací, nezoufejte. Byla jsem na tom úplně stejně, ale z vlastní zkušenosti vím, že to jde i jinak, a že si lze ráno parádně užít. Proto jsem sepsala následující zásady, které mi opravdu fungují.
Chtěli byste vstávat o hodinu dříve, ale nejste toho zatím fyzicky ani psychicky schopní? Rozdělte si úkol na menší díly. Pokud se rozhodnete pro drastickou změnu, vaše tělo ji přijme jen nerado a je dost pravděpodobné, že u nového zvyku dlouho nevydržíte. Ale když vstanete každý den jen o pouhou minutku dřív, hravě oklamete hlavu i tělo, a než si uvědomí, že došlo ke změně, budete mít nový návyk osvojený.
„Vstávat a cvičit!“ vyzývá nás už od malička Bob z klobouku. A proč? „Protože je ráno.“ A skutečně není nic příjemnějšího, než si po noci osvěžit ztuhlé tělo rychlým protažením. Mám zásadu udělat každé ráno alespoň jednu jógovou ásanu. Samozřejmě by bylo ideální udělat si na cvičení čas alespoň čtvrt hodiny, ale už pouhý jeden cvik denně mi zajistí, že se v mozku vytvoří návyk pravidelně cvičit, což má pro moji psychiku a dobrý pocit ze sebe sama nedozírnou hodnotu.
Říká se, že kdo každý den po ránu cvičí jógu, zajistí si dostatek energie na celý den. A opět to mohu potvrdit. Nedokážu sice přesně vysvětlit, jak to funguje, ale mám vyzkoušeno, že:
Asi si sami dovedete představit, jak vypadají dny, kdy si nezacvičím…
Můj třetí tip souvisí s rčením, že „zítřek začíná už dnes“. Není nic horšího, než ráno někam pospíchat, a nemoct najít klíče, tašku, peněženku nebo zapomenout důležité pracovní dokumenty. Přitom zákon schválnosti přímo předurčuje, že čím víc budeme spěchat, tím víc starostí si přiděláme. Proto už nějakou dobu praktikuju, že si vše potřebné připravím už večer, a ráno jako když najdu. Možná je to teď pro vás nepředstavitelné, ale s trochou plánování a organizace se to dá zvládnout:
Už slyším, jak protestujete: „Po ránu mám úplně jiné starosti. Nejsem puberťák, abych si psala deník.“ Ale pokud to zkusíte, možná si tuto techniku zamilujete tak jako já. Je totiž velmi příjemné vypsat se ze svých problémů, starostí a tužeb. Člověk si při tom krásně vyčistí hlavu, zbaví se tlaku a navíc často objeví řešení, které by mu jinak unikalo. Kdybych mohla, předepíšu psaní deníku všem učitelům povinně jako prevenci před stresem a syndromem vyhoření. A vůbec nevadí, že ráno fakt nestíháte. Pište klidně v jinou denní dobu. Hlavně pište! 😉
Přeji vám, ať svá rána trávíte co nejpříjemnějším způsobem a ať je každý váš den krásný!
P. S. Pokud to se vstáváním myslíte opravdu vážně, stáhněte si ZDARMA pracovní listy, které vás dovedou krok za krokem k příjemnějším ránům.