Prokrastinace je věc nepříjemná a bohužel se nevyhýbá ani učitelům. I já zažívám chvilky, kdy se mi do ničeho nechce, a raději bych vydrhla celý byt nebo uběhla maraton, než jít dělat přípravy na zítřejší výuku. Občas se sebou musím svádět boj, ale nakonec se vždy nějak dokopu k akci. Jinak hrozí,  že mi ve třídě vypukne anarchie, a to mi za ty nervy nestojí. O návod, jak vyzrát na přípravy, se dnes s vámi podělím.

1) Motivace

Neustále musíme vymýšlet nové způsoby, jak motivovat žáky k učení. Ale zapomínáme při tom, že stejně tak důležité, ne-li ještě víc, je motivovat sám sebe k práci. Jen těžko dokážeme nadchnout, pokud sami nepřetékáme nadšením. Proto doporučuji, abyste si udělali seznam toho, co je pro vás osobně motorem, který vás pohání k akci.

Peníze?

Dobrý pocit ze sebe sama?

Radost z dobře odvedené práce?

Kvůli čemu jste ze sebe ochotni vydat to nejlepší?

Mně nejvíc pomáhá, když si připomenu, proč jsem se vydala na učitelskou dráhu. Mojí vizí bylo vzdělávat žáky tak, aby to pro ně nebylo sezení ve škole ztrátou času. Ukázat jim, v čem jsou dobří. Vést je, aby rozvíjeli své nejlepší vlastnosti a dovednosti. Připravit je na to, aby byli jednou schopni odvést skvělou práci, mít ze sebe radost a ještě si při tom dobře vydělat. Zkrátka připravit je na reálný život.

Jasně, v každé třídě narazím na jedince, u kterých se mi to nepovede. Roli zde hraje mnoho faktorů a jen několik jich můžu jako učitel ovlivnit. Ale pokud mám sama za sebe čisté svědomí a vím, že jsem udělala to nejlepší, dál se tím netrápím.

2) První krok

Pokud máme jasno v tom, proč svoji práci děláme, je mnohem snazší udělat první krok. Začneme tím, že si uděláme plán. Lidé o sobě často říkají, že jsou spontánní a neradi plánují. Ale je to jen výmluva. Vím to, protože jsem byla taky taková. Když jsem se pak ale podívala na svůj pracovní i soukromý život, panoval v něm chaos a nebyla jsem šťastná. Měla jsem pocit, jako bych jen marnila svůj drahocenný čas. Od té doby už nedám bez plánu ani ránu.

Tak se pojďme pustit do plánování. Vše začíná celoročním tematickým plánem, který tak jak tak musíme předložit vedení na začátku školního roku. Vytěžme z  nutného zla maximum a řiďme se jím při tvorbě příprav během celého školního roku. Je jednodušší připravit si hodinu, když víme, jaké téma budeme probírat, co mu předcházelo a co bude v blízké době následovat.

3) Téma hodiny a další formality

Jakmile si podle tematického celoročního plánu ujasníme téma hodiny, to ostatní už přijde tak nějak samo. Je třeba si ujasnit, co bude žák na konci hodiny umět a znát. Potom bude snadné určit, jaké metody k učení zvolíme a jak bude průběh hodiny vypadat.

Doporučuji také v písemné přípravě uvést, jaké kompetence bude žák v hodině rozvíjet, a pokud objevíme nějakou spojitost s průřezovými tématy, ještě lépe. Jsou to sice jen formality, ale jejich doplnění mi vždy přinesou novou inspiraci pro tvorbu dalšího obsahu hodiny.

4) Průběh hodiny

Teď přichází nejtvořivější část přípravy a v ní se neobejdeme bez dobrých nápadů a inspirace.

Pokud víme, co bude tématem hodiny a co má žákům přinést, je třeba vymyslet, jaký způsob bude ke zprostředkování učiva nejlepší. Z vlastní zkušenosti ale vím, že pokud jsem provedla všechny předchozí kroky, inspirace přijde sama.

Slyšeli jste už o metodě „porcování slona“? Nejde sice o nic světoborného, a přesto mi každý den pomáhá zvítězit nad prokrastinací. Podstatou této metody je, že si velký úkol, ze kterého se nám dělají osypky, rozdělíme na menší části. Ty už v pohodě krok za krokem zvládneme. A stejné je to s tvorbou příprav.

Osobně si hodinu rozděluji do pěti časových úseků a postupně plánuji jednotlivé části. Ne vše vždy vychází podle plánu, ale s dobrou přípravou jsem schopna flexibilně reagovat i v nečekané situaci.

Pojďme si udělat malé opáčko z hodin pedagogiky, a rozeberme si jednotlivé části hodiny:

a) ORGANIZAČNÍ ZÁLEŽITOSTI

V přípravě vždy pracuji s pětiminutovou rezervou. Někdy je třeba řešit organizační záležitosti, nějaký čas zabere administrativa a občas probírání učiva prostě neprobíhá podle plánu. Je lepší být na to připraven, než potom stresovat sebe i žáky, aby se vše stihlo podle plánu.

b) OPAKOVÁNÍ

Opakování tvoří nezbytnou součást (nejen) mých hodin. Jednak proto, aby se dětem osvěžila paměť, ale především proto, abych je zaktivizováním připravila na to, že budu vyžadovat 45 minut jejich pozornosti a pracovního nasazení.

Asi nikoho by nebavilo, kdyby každý den musel vyplňovat křížovku, přiřazovat pojmy nebo odpovídat na otázky. Proto pro opakování využívám různé metody a pomůcky, které často obměňuji. Díky moderním technologiím je to dnes snadné, ale o tom zas někdy jindy.

c) MOTIVACE

Když máme zopakovanou látku z předchozí hodiny, dostává slovo nové učivo. Ještě předtím je ale potřeba na ně žáky nějak připravit a pokud možno pozitivně naladit. K tomu slouží motivace.

V prvé řadě bychom se měli snažit o to, aby vyzařovalo nadšení alespoň z nás. ;-). A hned potom bychom měli věnovat pozornost tomu, abychom žákům přiblížili učivo, které je v nejbližších minutách čeká. Vím, že je to někdy těžké, ale každá snaha se počítá.

Já využívám k motivaci krátká videa, hádanky a rébusy vzbuzující zvědavost, nebo poukazuji na praktické využití učiva v životě žáků.

Jedna dobře míněná rada: Smiřte se s tím, že se vám nikdy nepodaří pro svůj předmět nadchnout úplně všechny. To je holt život, a nemá cenu se tím trápit. Hlavně ať to baví vás. Pak je totiž velká pravděpodobnost, že motivujete alespoň někoho.

d) NOVÉ UČIVO

Jakým způsobem žákům zpřístupníte novou látku, ponechám na vaší odbornosti. Já v dějepise nejvíce vycházím z práce s textem, ale v každém předmětu to budete mít jinak.

e) VYHODNOCENÍ

Vyhodnocení slouží k tomu, abychom si ověřili, zda bylo výukového cíle dosaženo. Jinými slovy zjišťujeme, zda žák látku pochopil a zda ji dokáže aplikovat v konkrétních situacích. Opět to vyžaduje trochu kreativity. Domácí úkoly a testy nejsou jedinou možností.

5) Najděte si svůj styl

Máme-li osnovu, o kterou se můžeme opřít, je pro nás učení snazší. Na většině škol po nás sice není písemná příprava na hodinu vyžadovaná, ale přesto na ni nedám dopustit. Dává mi pocit jistoty a důvěry, že naplánovaná hodina proběhne v klidu a v pohodě. Šetřím s ní čas, protože jednu přípravu mohu použít ve více hodinách. Mám díky ní větší radost ze své práce a zároveň si tím vytvářím své pracovní portfolio.

Možná teď budu prudit, ale varuji před cizími přípravami. Buďte ochotni vynaložit na přípravy potřebný čas a najděte si svůj vlastní styl, jakým budete své přípravy tvořit a jak povedete své hodiny. Žáci si na něj brzy zvyknou, budou vědět, co od vás mohou očekávat, a snáze se přizpůsobí.

Kdykoli jsem spěchala a chtěla jsem využít nějakou přípravu z Internetu, stálo mě to nakonec víc energie, než kdybych si ji sama vytvořila. Nejen, že má každý učitel jiný učební styl, ale taky klade důraz na jiné věci a jeho žáci vychází z jiných prekonceptů. A nejhorší je to, že většina příprav je zaměřená na frontální výuku, které už dávno odzvonilo.

Abych si tvorbu příprav co nejvíc usnadnila, vytvořila jsem si ve Wordu šablonu, podle které plánuji všechny hodiny. Pokud i vy chcete vnést do svých hodin větší systém a pořádek, určitě si ji stáhněte a začněte si budovat svůj vlastní soubor výukových materiálů. Můžete ji libovolně upravovat dle svého vkusu a potřeb.

Ať vám slouží! 😉