Když jsem nastoupila do školství, všechno bylo sluníčkové. Po pár týdnech se mi začal vytrácet úsměv z tváře. Sice jsem měla vysněnou práci, ale nějak jsem nepočítala s tím, že by se mohla objevit únava, odpor některých žáků nebo nespokojení rodiče. Je naivní očekávat, že s pozitivním myšlením se nám všechny nepříjemnosti vyhnou. Ale i když se občas nějaké starosti objeví, můžeme je s přehledem zvládnout. Prostě se na ně musíme předem připravit. Až k problematické situaci dojde, bude...
O silvestrovské noci jsem se šla podívat na náměstí našeho malého městečka, abych viděla ohňostroj a symbolicky tak uzavřela uplynulý rok. Okolo radnice postávaly různorodé skupinky lidí, které kromě potíží s udržením rovnováhy spojovalo nadšení a očekávání nového roku jakožto naděje v lepší zítřky. Nechci nikoho soudit, ale přiznám se, že v danou chvíli mě napadla otázka: Komu z přítomných se letos opravdu podaří dosáhnout úspěchu? Kdo z nich si konečně splní dlouho odkládané přání? A kolik lidí se...
Je to tu zas… Zadám žákům práci v hodině německého jazyka. Písemně si mají připravit krátké povídání na téma bydlení. Nejde o nic těžkého, většina žáků má s pomocí slovníku úkol splněný během 20 minut. Mám ale jiné dilema… Když pročítám jejich práci, narážím na spoustu chyb, za které nemůžou. Eduardo Briceño je nazývá tzv. chybami z nadsazení (Stretch mistakes) a v podstatě je považuje za kladný jev, protože díky nim žáci mohou postoupit na další level. Ale jak mám k takovým...
Nedávno jsem v jedné učitelské skupině na Facebooku narazila na rozhovor s mladým začínajícím učitelem z Liberce (můžete si jej přečíst zde). Kolega se v něm svěřil s tím, jaké slasti a strasti na něj čekaly po nástupu do zaměstnání poté, co opustil pedagogickou fakultu (a koho ne, že?). Se zájmem jsem pak četla komentáře, které pod sdíleným příspěvkem zanechali zkušenější pedagogové. Doufala jsem, že se dozvím nějaké zajímavé tipy, které bych mohla sama využít. Nebo, že budou pro inspiraci sdílet...
Byly doby, kdy jsem Silvestra slavila ve velkém stylu. S přáteli, s hromadou chlebíčků a s několika flaškama (nejen) šampaňského. Nový rok se pravidelně nesl v duchu objetí – nejdřív kamarádů, potom už jen záchodové mísy. Po jedné takové akci jsem se zařekla, že takhle už žít nechci. Ne nadarmo se totiž říká „jak na Nový rok, tak po celý rok“. A strávit první lednový den v posteli s kocovinou a cítit se hůř než po výplachu žaludku, to fakt není žádná výhra....
Zajímalo by mě, jestli na světě existuje nějaký učitel, kterého baví dozory. Mě teda ne. Ale na druhou stranu chápu, že je potřeba plnit své povinnosti, i když se mi zrovna nechce. Někdy se prostě člověk musí hecnout, protože život není jen zábava. Čím dřív si splním to nepříjemné, o to více času mám na to, co mě baví. Dozory jsou prostě otravné. I tak ale musím uznat, že pro mě mají velkou přidanou hodnotu. Například...
Hodně dlouho jsem se vyhýbala používání mobilů ve výuce. Jednak jsem nechtěla, aby toho žáci v hodině zneužívali, ale především mě děsila představa zbytečných časových prodlev – než se žáci připojí, než vysvětlím zadání, než pochopí, co mají dělat atd… Jediné, s čím jsem byla ochotná pracovat, je vyhledání potřebných informací na Internetu, ale to je trochu nuda, ne? Pak jsem ale díky jednomu školení objevila několik aplikací, které jsem chtěla ve výuce...
„Já tuhle práci dělat nechci!“ Konečně zazvonilo. Děti jsem odvedla do šaten, rozloučili jsme se, a pak jsem s posledním vypětím sil žuchla do křesla v našem kabinetu. Kdyby to řekla nějaká vyhořelá učitelka, které zbývá pár měsíců do důchodu, budiž. Ale pronesla jsem to já. Od někoho, kdo na blogu radí druhým, jak být v pohodě a mít rád svou práci, byste čekali, že bude happy v jednom kuse. Nebo snad ne? Naštěstí mě už kolegové znají, takže neberou...
„To jste dělala sama?“ podíval se na mě udiveně žák, když jsem zahájila hodinu cvičením vytvořeným v LearningApps.org. Stejně udiveně jsem odpověděla, že jo. Beru totiž jako samozřejmost, že si hodinu i všechny aktivity v ní připravuji sama. Teprve teď mi ale došlo, že zas tak samozřejmé to možná není. Proč někteří učitelé stahují přípravy z internetu a k interaktivní výuce využívají jen všeobecně známé zdroje, jejichž aktuálnost a obtížnost jen málo odpovídají potřebám žáků? Nejčastějším důvodem je...
„Nenávidím začátek školního roku!“ Tak jsem to dříve vnímala. Ne, že by se mi nechtělo do školy. Jen jsem nesnášela úvodní hodiny většiny předmětů. Celých 45 minut se totiž jenom tlachalo. O prázdninách, o organizaci školního roku, o bezpečnosti, a o tom, co se bude celý rok probírat. „To jsem klidně mohla zůstat doma,“ říkala jsem si a nějak jsem ten první zářijový týden přetrpěla. Já prostě nedokážu nic nedělat – pořád něco vymýšlím, plánuju nebo...
